Naše černá lady

Náš zrzavý gentleman

Naše siamská slečna

Krabicáci

Nevím jak která kočka, ale všechny tři u nás doma milují krabice. Jak objeví nějakou neobsazenou (třeba od bot), hned se tam usalaší.
Začala jsem obě koťata navykat na obojek - Salámek má obojek s adresou a Agátka postrojek, protože Salámek možná v budoucnu bude chodit ven i sám, ale Agátka jen na vodítku. Salámek si zvykal asi půl hodiny a Agátka to měla bez problémů hned. Takže příští měsíc po očkování hurá ven na průzkum...

Zamilovaní, nerušit...

Tahle kočičácká dvojka začíná být opravdu nerozlučná a já se čím dál víc utvrzuji v tom, že pořídit najednou dvě koťata byl nejlepší nápad na světě. Neumím si představit, že by některý z nich byl v bytě sám. Jediné z čeho mám obavy, je fakt, že dříve nebo později tohle kamarádství přeroste do namlouvání a toho se dost děsím. No, doufejme, že to dobře podchytíme a zabráníme katastrofě ve formě kočičí gravidity. Tybrďo, když na tyhle fotky koukám, vidím, jak ti kočičáci vyrostli... Jo, jo, to jsou ty vybrané pochoutky, co jim servíruju... To je samý tvarůžek s banánkem, vařená rybička, žlouteček, masíčko, jogurtek a já nevím, co ještě. takhle není krmenej ani ten můj chlap.

Agátka a Salámek

Tak se nám Agátka naučila novou věc. Krásně vyšplhá po noze až nahoru. Mám z toho "opravdu radost" a vřele jí v jejím novém koníčku podporuju. Zdá se mi stále bezednější, ale není to na ní vidět. Bojím se, aby jednou v noci nespolkla i nás. Taky má zvláštní talent na překážení. Když jdu kamkoli, vím, že ji mám pod nohama, když jsem u počítače, válí se mi po klávesnici, sedí mi za krkem nebo se baví schazováním věcí ze stolu. No, prostě moje zlatíčko...
Salámek je taky zlatíčko, pořád si spolu hrají a perou se. Akorát že Salámek je pravý gentleman. Necpe se do jídla, nešplhá mi po nohách a nedožaduje se pozornosti. Když ho ale začnu hladit, hned nastavuje bříško a je z něj nejspokojenější koča na světě.

Tak jinak...

Ach jo, ten můj chlap přejmenoval kočičáky. Kočička bude teda Agátka a kocourek Salámek. Údajně proto, že když se natáhne, tak vypadá úplně jako salám. Tak fajn...Pořád s námi spinkají v posteli, i když se spíš v noci po nás proháněj. Občas na sebe ještě prsknou, ale už kamaráděj a hlavně dováděj.

Nový a poslední přírůstek

Dnes jsme si jeli pro kotě - kocourka - Kedyho. Je to zrzounek a velký mazel. S Gátkou na sebe zatím vrčí, ale doufám, že si brzy zvyknou. I teď ho mám na sobě nalepeného, chce jen mazlit, mazlit a mazlit. Gátka, ta se zase jen válí na posteli a nastavuje bříško na hlazení. A když se zrovna neválí po posteli, našla si pelíšek v knihovně (prozatímní úložiště všeho možného).

Konečně!!!

Tak se to konečně stalo, shodou okolností trochu dřív než jsme očekávali, ale to vůbec nevadí. Právě dnes jsem si přinesla domů Agátku - Gátku, nejmazlivější a nejroztomilejší stvořeníčko na světě. Když jsem si pro ni u Kačky byla, měla jsem trošku obavy, protože jako jediná z koťátek ke mně moc nešla, ale jak jsem si ji přinesla domů, může se zbláznit, abych byla u ní a mazlila ji. Je moc slaďoučká. Jsem zvědavá, jak přečkáme první noc, ale vypadá to, že dobře. Gátka je statečná, vůbec nebrečí. Dostala konzervičku a masíčko, obojí spucla na posezení a teď odpočívá na posteli. Kde budeme spát my, nevím. Zítra večer jí přibude kamarád, náhoda tomu chtěla - jeden z chlapů co nám dělali okna má doma koťátka a protože mají i zrzavého kocourka, zítra k večeru si pro něj pojedeme.