Jména pro kočičáky

Jak už bylo zmíněno, naše nynější kočka se jmenuje Koča. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak by se měly jmenovat další dvě - holčička siamka a chlapeček směska. Nejdřív jsem vymyslela Topinku a Tabasca, ale potom jsem si říkala, že se taková jména budou špatně zkracovat a tak...A náhle jsem měla zázračné vnuknutí: Když už ta naše je Koča, tak koťata by se mohla jmenovat stejně, jen v jiném jazyce!!! A tak jsem našla pro kluka jméno Kedy (turecky kočka - Kedi) a pro holčičku Gátka (řecky kočka - Gáta) nebo Kissi (to je tuším norsky, nebo nějak seversky...Jupííí!!!
Tyhle dvě zrzavky jsou moje favoritky - koťátka z bazaru na seznamu, to vlevo, to je přesně to, co bych chtěla.

Jak to začalo

Tak tohle je naše kočka Koča. Je jí šest let a narodila se v tramvajové vozovně, odkud ji přinesl bratr mého chlapa. Je to pěkná potvora, ale moc krásná. Dokonce někdy dovede být i milá, ba i roztomilá, ale občas mě děsně štve. Řekla jsem si, že si pořídím svoji kočku a že si ji taky vychovám tak, jak chci já (kdo má doma kočku, už se asi směje).
Jelikož mi doma nechtěli povolit pséka, řekla jsem si, že si pořídím psočku a tak jsem se začala zajímat o siamky. A protože svět je malý a o náhody v něm není nouze, při svých výpravách za výtvarnými potřebami jsem narazila na Kačku. Prodávala v jednom obchůdku a když jsme se daly do řeči, zjistily jsme, že já chci siamáččí koťátko a ona má těhotnou siamáččí kočičku Bublinu. Narodila se jí 4 krásná koťátka, za kterými jsem chodila na návštěvy. Byla tak roztomilá! A bylo jasno...

Teď naši Koču bude čekat kočičí socializace s koťátkem a za pár dnů na to s druhým, protože přece nemůžu dopustit, aby kotě vyrůstalo samo. Mám v plánu pořídit nějakého rezatého kotěcího rošťáka, třeba z útulku. Vybavení už mám sakumprdum doma - od trávy, přes hračky až po nový záchod a krmení. Teď už jen čekáme na nový přírůstek do rodiny.

Kdo jsem...

Nalevo moje rodné město - Polička, napravo Chrudim.


Vyrostla jsem v Chrudimi,
v rodině, která miluje psy. A tak jsme měli rovnou tři. Tři rezaté válečky, každý o váze cca 15 kilo - vše fenky a vše příslušnice rasy Welsh corgi pembroke.

První byla Alice Dafnis (Elinka už je v psím nebi), potom přišla Isanta z Neuštejna (Santička) a později její dcera Best Beauty od Chrudimky (Bjůtynka - šílenec). Taky jsme měli doma sem tam nějakého nalezence a to jak pejsky, tak kočičky, nějakého toho potkana, hrdličku, zajíce Karlíka, křečky a křečíky, andulky a tak...V současné době má mamka dva pséky (Sanťu a Bjůtynu), tři kočky(Kulíška, Báru a Mášenku), králíka Káju, pět křečků a malého holuba Fanouška - nalezence. Já už teď bydlím s Jindříškem, což je, alespoň zatím, nejúžasnější chlap na světě (i když někdy je taky pěkně na zabití) a pracuju ve škole jako úča na prvním stupni.


Tahle spoře ochlupená hromádka, to jsou moje pískomilčátka - v současné době jich mám osm a už jsou rozděleni tak, aby se nemnožili... Ze začátku to byl Petr a Lucie, a César a Kleopatra, potom jak jich přibylo, už ani neměli jména...Už jim jsou víc jak dva roky a dělají kolem klecí úděsný nepořádek, neřku-li bordel. Tyhle potvory už bych si nikdy nepořídila, takže až dožijou, budou v naší domácnosti jednoznačně vládnout kočky. No, je fakt, že když to byla miminka, tak to byla ňuňátka...