
Konečně jsme těm našim osmi nožkám přidělali na zeď poličky, aby se mohly válet...Ještě jsem jim tam zavěsila dvě myšky na hraní. V budoucnu by ještě měla přibýt trubka až nahoru omotaná sisalem na šplhání.

Nejen že si, samozřejmě, kočky hrají spolu, Salámek si občas zařádí s Chatíkem (bišonkem) a že mají fůru myšek - jak látkových, tak i kožených a další fůru míčků - hrkacích, plastových, gumových a tak, ale také si každou chvíli udělají hračku z něčeho,
co najdou. 

Jelikož Jindrovej mamince předělávaj jádro, bydlí i s bišonkem Chatíkem u nás. Chatík je štěně a hrozně rád si hraje se Salámkem.
Teda - ono jde vždycky hlavně o honičku, a následné otravování, kousání a poňoukání. Občas už to Salámka naštve, tak pejska trošku zfackuje, Chatík ale, jako by ani o ničem nevěděl. Otravuje až do doby, než se Salámkovi podaří vyšplhat někam, kam se Chat nedostane. To jsou boje! Je to zvláštní, protože Agátce stačí, aby na něj trochu prskla a je klid.


Naše první vycházka do přírody trvala asi pět minut, při čemž jsme ušli zhruba 10 metrů. Salámek ten odmítl chodit úplně a Agátka byla tak nervózní, že pořád pochodovala v přidřepu. Jsou to sralbotkové!!! No nic, co se dá dělat? Zkusíme to zase někdy příště. Zatím mi jen pochodují po balkóně, jelikož jsme dost vysoko a nemám síť, jsem z toho dost nervní. Navíc Salámek je odvážný rytíř a už jsem ho viděla, jak se prochází po asi pěti centimetrové betonové římsičce za zábradlím. To mě omývali...

Ty kočky se ale tak mají! Pořád se jenom válejí, cpou se , hrajou si a nechávají se drbat. Jsou tak vymazlené, ach jo, já bych tak chtěla být naše kočka... Salámek je mistr rozvalování na všechny způsoby a Agátka, ta se vždycky stočí k němu. On ji pak začne olizovat, semtam se jí zakousne do kožichu - zkrátka je s nima strašná sranda.